Rok se s rokem sešel a žiželští mladí hasiči opět vyrazili na jarní kolo hry Plamen, opětovně pořádané v Kolíně na atletickém stadionu v Borkách. Vzhledem k tomu, že se letos přihlásilo do kroužku mnoho nových malých členů, tak nás bylo požehnaně.
V kategorii starší děti jsme měli zastoupeno jedno družstvo, ovšem v kategorii mladší jsme měli družstva rovnou tři – Žiželice A, B, C. Naštěstí jeli někteří rodiče, a tak Katka Šťastná nebyla na celou tu tlupu sama. Jirka Flok měl tradičně na starost starší děti, Miloš a Pepa Pohořských spolu s Michalem Midlochem a Denisou Haviarovou zajištovali technické práce a spolu s dalšími byli rozhodčími u jednotlivých disciplín. Od samého počátku nám nepřálo počasí, od hasičárny vyjíždíme
za deště, který sice ustal, ale zase bylo celé dopoledne profičené studeným větrem, táhnoucím od Labe. Děti se rozehřály při běhu štafet a poté postupně odcházely na oběd na Zimní stadion. Po něm přišla na řadu královská, všemi očekávaná a oblíbená disciplína, požární útok a tehdy se spustil déšť, který postupně přešel do průtrže, díky které musely být útoky přerušeny. Když bylo jasné, že lepší už to nebude, jelo se prostě dál, bohužel starší děti přišly o jedno kolo disciplíny, na kterou se nejvíce všichni těší a užívají si ji. Mladší děti zase přišly o závěrečné vyhlašování výsledků a slavnostní nástup, neboť jsme je po skončení útoků v jejich kategorii ihned všechny odvezli domů. Byla to škoda, neboť pro většinu z nich to byly první závody a jistě by si vyhlášení výsledků hodně užily. I když nezvítězily, přece jen už předání diplomu a tašky s odměnami je opravdu zážitek, zvláště je-li to poprvé. Ovšem je pravda, že tam zkrátka byli i tací, kteří to soutěžení nebrali zas až tak vážně. Katka Š., která se našemu potěru věnuje
a trpělivě jim vysvětluje pravidla i několikrát po sobě, vše musí předvést, aby děti rozuměly. Ta by nejlépe mohla povídat, jak náročná celá příprava je. A když už se stojí na startu, ona ještě jednou vše vysvětluje
a názorně předvede se slovy:“za tuhle čáru nešlapej….“, a dotyčný závodník se na ni hezky dívá a za tu startovní čáru několikrát stoupne, čímž ještě než vyběhne nasbírá svému družstvu trestné body, to je na pováženou. Na druhou stranu zas nemohu nezmínit nadšení a šikovnost jiných, a zde zkrátka musím jmenovat, protože Jára Vrbický je velkou nadějí hasičského kroužku. Je šikovný a pro věc zapálený klučina. Žiželské ženy se také nemusí bát o budoucnost, neboť nám vyrůstají zdatné následovnice. Vedle už zkušených hasičských závodnic Majdy Midlochové a Terky Dařílkové si svůj křest s hasičskými hadicemi odbyly i Vanda Modráčková a Sára Špinková. Čas požárního útoku dětí školkového věku byl 59 vteřin. Vezme-li se v potaz jejich věk, první závod a rovnou
v průtrži mračen, a skutečnost, že někteří starší vůbec nedokončili či byli daleko za jednou minutou, je to úspěch. Nejvytíženějším závodníkem byl Tomáš Steklý, který je ve věku, kdy může běžet za mladší
i starší děti, a tak běhal v obou týmech. Starší děti
si vyběhaly dvě 3. místa z celkem sedmi zúčastněných týmů, mladší A skončily na 5. místě, B na 14. Místě
a C na 12. místě z celkem 14 přihlášených družstev.
Děkujeme společnosti Crocodille, která opět poskytla občerstvení pro naše děti. A co se toho nešťastného počasí týče, pravdou je, že když hasiči vyjíždí k nějakému zásahu, tak je to taky ve větru,
v dešti, mrazu, takže po této stránce mají dětské závody punc opravdovosti.
J.M.