5. 2013 vyráží v ranních hodinách kroužek žiželských mladých hasičů do Kolína na stadion v Borkách, aby se zde opět zúčastnil jarního kola hry Plamen. Odjíždíme zkrápěni pořádným deštěm a teploměr ukazuje pouhých 8°C nad nulou, počasí rozhodně nehodné posledního květnového víkendu. Naštěstí je na stadionu krytá tribuna, kde najdeme zázemí, ovšem zahřát se děti musí až
při běhání. Na programu jsou štafety mladších a starších družstev, štafeta a útok CTIF, a samozřejmě nesmí chybět královská disciplína, kterou je požární útok. Během dopoledne se počasí jakžtakž umoudří, takže na oběd na zimní stadion odcházíme za slunce. Ovšem jen se odpoledne rozezní požární mašiny a rozjedou se útoky, je to tady zase – žiželští starší běží v provazech deště. Kdyby nám alespoň z nebe pršelo štěstí v podobě medailí, ale letos se nám nezadařilo. Přestože celé soutěži předcházely pečlivé tréninky, nejdřív na školním hřišti a posléze dole u Cidliny, mladší letos skončili na nepopulárním 4. místě, přičemž jim 3. místo uteklo o dva bodíky,
a starší děti byly 6. Dlužno podotknout, že u obou družstev proběhly změny v obsazení – kvůli věku.
U starších citelně chyběl „rychlonohý“ Jirka Bíza, který dovršil 15. rok a nemohl se zúčastnit. Ale jen tak mimochodem se velmi dobře uvedl v závodech dorostenců a určitě o něm ještě uslyšíme. Posilou starších se stala Katka Macurová a Denisa Hrubešová. Z mladších do starších odešel Filip Hruška, Terka Chocholoušová a Míša Zimová, přibyl nováček Katka Rottová. Celá práce u hasičů je o souhře celého týmu, a každá změna je vidět, nováčci se učí vše od začátku, přejdivší mladší se musí aklimatizovat u starších, vždyť věkově jsou od sebe třeba 5 let a každý rok zkušeností je znát. S tímto se ale nepotýkají jen u hasičů, fotbalisti by mohli vyprávět, jak je znát, když mužstvo opustí zkušení hráči. Další věcí, která letos ovlivnila naše starší děti, byla novinka, a sice že útok CTIF
se nezapočítával do celkového průměru, ale vyhlašoval se zvlášť, ale hlavně se ho povinně nemuselo zúčastnit každé družstvo. A to byla tak trochu rána pod pás. Vedoucí by mohli vyprávět, jak je tato disciplína náročná, co času trvá, než děti proniknou do všech jejich fines. A pak si někdo v rámci snad oživení soutěže či co, upraví pravidla a ve finále celkově vyhraje tým, který se této disciplíny vůbec nezúčastnil, a naše děti skončí celkově na 6. místě, ale zároveň skončí na 2. místě v disciplíně takto oddělené. No, ne vždy všechny novinky mají hlavu a patu a jsou ku prospěchu. Děti si ale celý den užily, vždyť je dnes stále míň a míň dětí, které vědí, jak vůbec takový atletický stadion vypadá „zevnitř“, natož aby na něm soutěžily. Každý rok s námi jezdí i dospělí odchovanci hasičského kroužku, aby tvořili technickou četu a případně dělali rozhodčí. Letos to byl Pepa Pohořský, Denisa Haviárová, Michal Midloch a Jirka Bíza. A pak nesmím zapomenout na Ty, bez nichž bychom se žádných soutěží
a útoků neúčastnili, bez kterých by kroužek zkrátka nefungoval. Jirka Flok, Miloš Pohořský ml. a Katka Štastná!!! Těm patří poděkování za to, jak se ve svém volném čase dětem nezištně věnují. SDH také děkuje firmě Crocodille za to, že pravidelně sponzoruje náš dětský tým při soutěži.
J.M.